Na našeho černého prince zamířil objektiv. Myslíme, že je to krásný a roztomilý kluk :).

Nikol:

„Dnešní výlet na canicrossové závody Stupava Dog Race 2025 na Slovensku byl úspěšný.

Počasí nám přálo, a tak na trati dlouhé 3km bojoval Lopp s Adell statečně a ze 14-ti závodnic si vybojovali krásné 3. místo.

Jedno zaváhání tam bylo, ale na mladého psa to byl pěkný výkon.

Jsme rády, že se Lopp neztratí ani mezi espéčkami, kteří už teď převážně ovládli tento sport.“

Minule červení a red merle, tentokrát černí a blue merle. Jinak to bylo jak přes kopírák, stejně, jako minule. Jupinka během tří hodin přivedla na svět osm prcků. Některé pauzy mezi štěňaty byly opravdu krátké, a tak jsme byly o to radši, že jí můžeme pomoct. Máme pět krásných holčiček a tři chlapáky. Jsme šťastné. Jupinka i prckové jsou v pořádku.

Seběhlo se to tak rychle, že jsme černé holky ani nestihly vyfotit :), byly mezi prvníma čtyřma.

Dnes už nebudeme samou starostí spát, ale miminka přijdou spíše až zítra. Jupinka už se připravuje k porodu.

Přípravy i těšení vrcholí. Jupinka je na svou bedničku zvyklá, jen jsme letos připravily i první výběh pro mimina oddělením kusu našeho prostoru.

Naše Jupinka bude maminkou. Dnes pan doktor viděl kuličky na ultrazvuku. Moc se na ně těšíme.

Jedno z našich štěňátek je i naše. Po dohodě s majitelkou je Lopp teď v našem spolumajetku. Své oči nechává stále jen pro Nikol, která je mu tou nejlepší paničkou.

Tento vyrovnaný a skvělý Pan Pes byl uchovněn. Bonitační kartu má čistou, bez jediné vady. Zdraví výborné, povahu fantastickou. Je sportovně vedený. Jsme na něj pyšné :).

Zase to bylo moc těžké. Tolik krásných, zdravých a šikovných psů! Sjezdily jsme několik výstav, jestli se tam náš Božan třeba neukáže. Neukázal. Prošly jsme dostupné databáze, vybraly favority, ale stále jsme cítily, že to není ono. Oslovily jsme evropské chovatele. Dostaly nabídku na spoustu potenciálních tatínků (okolo 50). A nastal čas šťourání, porovnávání, vylučování, achání, znovu šťourání, dohadování, rozhodování, prověřování…. Byli vybráni tři, v našich očích nejslibnější, favorité. Z těch jsme nedokázaly vybrat. Nechaly jsme to trochu uležet, přeci jen jsme toho měly moc plné hlavy. Otce jsme vybíraly od léta a v únoru UŽ byli ti favorité. A při čekání na vyčištění mozkových závitů na nás vykoukl ON, náš Pan Božský. Pes s krásným rodokmenem, ne moc těžké kostry, ale s krásnou hlavou, krásným rámcem, liniemi a nádherným pohybem. Bylo rozhodnuto. ALE – Beau, jak mu říká panička, je hodně mladý, v době, kdy nás oslovil, nebyl ještě uchovněný. Rozhodly jsme se počkat, jak jeho uchovnění dopadne. Bály jsme se, že nestihneme vrh C administrativně připravit. V takovém případě by letos Jupinka odpočívala a vrh by byl příští rok. Riziko, že Beau bude mít vady, které jsme neviděli, jsme byly ochotné podstoupit (ještě pořád jsme měly připravené další tři kandidáty).

Jupi-Jej! Beau byl uchovněn s tím nejkrásnějším posudkem! Ve všech směrech je to zdravý a krásný pes. Předběžně jsme byly domluveny s jeho paničkou, které se naše Jupinka moc líbila. Nic nebrání tomu, aby se stal tatínkem Céček.